Určitě někdo z vás v novinách nebo na netu četl o tom, že německá kancléřka je na návštěvě v Japonsku, během níž se setkala s premiérem Abe Šinzóem a i se samotným císařem. Myslím si, že vzájemné vztahy Německa a Japonska jsou rozhodně zajímavá věc, která stojí za bližší prozkoumání.
Návštěva - její důvod a průběh
 |
| Angela Merkelová v muzeu robotů |
V červnu letošního roku se bude v Japonsku konat summit skupiny G7, kterému bude předsedat Německo a jehož hlavními tématy budou ochrana životního prostředí a boj proti terorismu. Kancléřka Angela Merkelová už navštívila všechn
y ostatní země, které se ho budou účastnit, tedy
USA, Kanadu, Itálii, Velkou Británii a Fran
cii. V Japonsku byla německá kancléřka od 9 do 10 března, aby tam připravila očekávaný summit. Během těchto dvou dnů stihla návštěvu muzeua robotů, proslov v hale Asahi Šinbun a dokonce i audienci u samotného císaře. Naposledy byla Merkelová v Japonsku před sedmi lety, od té doby sice do Japonska nezavítala, ale za to několikrát navštívila Čínu, která se pro Německo stává přitažlivým obchodním partnerem.
Vztahy Japonska a Německa a jejich mezinárodní politika
 |
| Angela Merkelová a Abe Šinzó |
Oba státy mají hodně společného, v první řadě historii, po válce se z obou zemí staly mírumilovné demokratické státy orientované na ekonomický rozvoj. V současnosti čelí podobným politickým výzvám - Německo se za každou cenu snaží odvrátit hrozbu války Ruska proti Evropě, zatímco Japonci se potýkají s rostoucím vojenským potenciálem Číny v oblasti jihovýchodní Asie, navzdory tomu, že pacifistické Japonsko prakticky nemá armádu, o kterou by se mohlo opřít, zatímco vliv USA, kdysi hlavního garanta bezpečnosti Japonska, ve východním Tichomoří pomalu klesá. Jak Japonsko tak Německo dlouhodobě konfrontují země s jaderným programem, Německo Írán a Japonsko Severní Koreu. Také zaujímají jednotné stanovisko vůči ruské invazi na Ukrajinu, shodují se v tom, aby byly hranice států měněny pomocí vojenské síly. Obě země se rovněž připojily k ekonomickým sankcím proti Rusku.
Postoje k jaderné energii
V poslední době se ale jejich přístup v některých věcech rozchází. V důsledku katastrofy ve Fukušimě 12. března roku 2011, která otřásla světem, se Němci rozhodli zbavit závislosti na jaderné energii, zatímco japonský premiér Abe Šinzó prosazuje znovuotevření jaderné elektrárny v Sendai (město na severovýchodě Japonska). Němci dokonce plánují do roku 2022 nahradit veškeré atomové elektrárny obnovitelnými zdroji energie. Japonský premiér naopak trvá na tom, že jaderné elektrárny jsou jediná možnost, jak zajistit Japoncům levný a stabilní přísun energie. Má v plánu vrátit všechny odstavené reaktory do provozu do konce roku 2015; energetický plán, který prosadil, ale dává rozhodující pravomoc místním samosprávám.
Rozdílný pohled na válečnou historii
 |
| Abe Šinzó |
Zatímco Německo se za své válečné zločiny omluvilo a postavilo se k nim čelem, je v Japonsku situace jiná. V poslední době se tam objevila vlna nacionalismu. Sám premiér Abe Šinzó je pravicový nacionalista, prosazuje reformu školních učebnic dějepisu; například tvrdí, že takzvané "ženy útěchy," (sexuální otrokyně zajaté japonskou armádou) byly jen prostitutky, které poskytovaly své služby japonským vojákům dobrovolně, a požaduje, aby se to tak učilo i ve škole. V roce 2006 vydal knihu Za krásnou zemi (Ucukušii kuni e /
美しい国へ), ve které zpochybnil oprávněnost procesů s japonskými válečnými zločinci. Obecně je postoj Šinzó Abeho k poválečné historii zajímavé téma, někdy v budoucnu bych se mu chtěl věnovat blíž.
K tomuto tématu se také Angela Merkelová vyjádřila, prohlásila, že:
„Jako pro německou kancléřku je pro mne těžké radit, jak se usmířit se svými sousedy. Myslím si ale, že dějiny a zkušenosti ukazují, že je nutné najít mírové prostředky,“
Já osobně si ale myslím, že člověk, jakým je Abe Šinzó, si kancléřčina slova o minulosti příliš k srdci brát nebude. Koneckonců to byl právě jeho nesmlouvavý postoj k Severní Koreji, který mu získal důvěru japonské veřejnosti a křeslo premiéra.
Žádné komentáře:
Okomentovat